PETRA TIMUROVÁ - obrazy, fotografie, poezie, grafika

z e-mailu:

"Dobrý den,

jmenuji se J. T., tento rok písi svou bakalárskou práci na ZČU v Plzni, obor Humanistika. Jako téma své práce jsem si zvolil Zena ve výtvarném umení- objekt či subjekt? V jedné z cástí práce bych se chtel mimo jiné zaobírat otázkou toho, zda lze dnesní tvorbu zen-umelkyn kategorizovat jako zenské umení, zda vůbec zenské umení existuje, zda je lepsí tvorit zenské umení nebo umení bez prívlastku apod. Rád bych měl také nejaké autentické výpovedi umelkyn, které se opravdu na ceské výtvarné scéne pohybují (respektive obecne na scéne vizuálního umení). Proto bych Vás chtel pozádat, zda byste mi mohla venovat trochu svého casu a zamyslet se nad otázkami, které posílám v príloze a odpovedet na ne (opravdu je jich jen pár:o).

Predem dekuji a budu se tesit na Vasi odpoved.

S pozdravem J. T."

Otázky pro umělkyni Petru Timurovou:

1) Váš umělecký zájem je poměrně široký. Fotíte, malujete, socháte, vytváříte grafiky i plastiky apod. Myslíte, že je mezi jednotlivými uměleckými obory (malba, kreslení, sochařství, grafika atd.) nějaký rozdíl v tom, jak jsou uznávané, nakolik jsou přístupné ženám?

Myslím, že „oblíbenost“ výtvarných oborů, je trošku záležitost trendů, ačkoliv si to nechceme přiznat. Vezměme jako příklad počítačovou grafiku, před několika lety o této formě nikdo moc nevěděl. Dnes nás grafika uplně pohltila. Nicméně stále dávám přednost štětci a barvám, i když zabrousit do jiných oborů, a rozšířit si tak obzor není na škodu. Co se týče dostupnosti, ke mně pracovní příležitosti přicházejí mimoděk, k sochání jsem se dostala úplnou náhodou, protože jsem byla přizvána výtvarníky z Ústecka na výtvarné sympozium, kde byla možnost vyzkoušet si nový materiál. Takže příležitosti jsou, nečekají na každém rohu, ale štěstí přeje připraveným.

2) Myslíte si, že je dnes ještě pro ženu-umělkyni problém prosadit se? Není na naší výtvarné scéně ještě možné najít stopy po diskriminaci? Nebo už je postavení mezi muži a ženami v této rovině rovnocenné?

Podle čeho mohu soudit? Nemyslím si, že na výtvarné scéně nějak zvlášť působí diskriminace. Pracuji většinou sama, nebo ve smíšených skupinách kde jsou jak muži tak ženy. Opravdu si nemyslím, že je to otázka pohlaví, ale je to hlavně o lidech a o kvalitě práce.

3) Není třeba dokladem této diskriminace škatulkování umění na ženské a mužské (respektive umění bez přívlastku)? Co si myslíte o kategorii ženské umění, která je často užívána? Má nějakou reálnou náplň a pokud ano, tak co spojuje umělkyně tvořící pod touto nálepkou?

Nevím co spojuje umělkyně tvořící pod nálepkou ženského umění, protože s nimi nepracuji. Osobně si myslím, že je každého věc, jaký si dá přívlastek. Možná, čistě teoreticky, by to mohlo být o výběru možných témat, (právo, rodina, mezilidské vztahy, vztahy matky a dětí) a také výtvarných technik a rukodělných prací, které muži nevyužívají, jako jsou práce s textilem apod.

4) Jinými slovy, myslíte, že je možné, že ženská zkušenost se světem je natolik jiná, že se to může projevit i v umělecké tvorbě (ať už v malbě, sochařství, fotografii apod.)?

Bylo napsáno tucty knih o jiném pohledu na svět očima ženy a očima muže. Možná, že jsou zkušenosti stejné nebo podobné, ale každý to vnímá jinak. Takže ano, myslím si, že se to odrazí i v tvorbě. Ale opět musím říci, že to není úplně o pohlaví. Každý má jiné vnímání a vidí věci ze svého subjektivního pohledu, z různých úhlů, někdo se pohybuje v tunelu, jiný má růžové brýle, je to různé a to mne na tom baví.

5) Zúčastnila by jste se výstavy, která by byla na veřejnosti prezentována především jako ženská výstava? Je pro Vás pohlaví autorů vystavovaných děl dostačujícím záměrem (pojítkem) pro uskutečnění výstavy?

Ano, pokud by byly vhodné podmínky pro realizaci, brala bych to jako výzvu. Jsem pozorovatel. Ale opět nějde o pohlaví, ale o lidi a novou zkušenost.

6) Je vůbec ještě aktuální, ptát se na otázky týkající se ženského umění? Jistou dobu se tento „problém“ na české výtvarné scéně řešil, ale není už to pasé?

Řešit otázku výhradně ženského umění, je pro mne ztrátou času. Nikdy jsem se nesetkala s diskriminací od výtvarníků, galeristů nebo hostů výstav a vernisáží. Ten, kdo uměle vyvolává spory na sebe strhává pozornost. Negativní reklama stále funguje, ale to není můj styl.

7) Myslíte si, že jsou umělecká díla posuzována bez ohledu na pohlaví autora? Nepřihlíží se při jejich hodnocení k tomu, zda je autorem muž či žena?

To nevím. Budu si naivně myslet, že tomu tak není, že je to o kvalitě výtvarného díla. I když, reálně to často bývá o známostech, o tom v jakých kruzích se umělec pohybuje a také o tom, kolik má v peněžence, protože vystavit v renomované galerii svou tvorbu, není levná záležitost. Umělecká díla mohou být posuzována, jen pokud jsou viděna.

8) Bez ohledu na to jakou pozici dnes umělkyně na české výtvarné scéně zaujímají, kam myslíte, že by se měly zařadit? Měly by si najít své specifické místo anebo se spíše začlenit do stávajícího výtvarného diskurzu? Pokud možno, rozveďte proč to tak vidíte.

Obecně nemám ráda škatulkování. Pokud někomu vyhovuje pracovat ve sdružení umělců, tak to plně chápu. Je to pohodlnější. Získat grant na výtvarný projekt je jednodušší, než kdyby o něj požádal jednotlivec. Jednotlivé skupiny, ať už mužské, ženské nebo smíšené mají výhodu také v tom, že jeden druhého podpoří ať už psychicky, tak fyzicky. Sama sochařka si asi těžko přetáhne blok kamene na pracovní místo a také je fajn, že si mezi sebou mohou půjčovat méně dostupné, nebo více finančně náročné nářadí. To je můj praktický náhled. Potom je tu druhá strana mince a to jsou mezilidské vztahy. Když to neklape, není vhodná atmosféra a mezi hádkami se jen velmi těžko tvoří. Osobně spolupracuji s Volným sdružením umělců jižních Čech, které má své "ovečky" nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

9) Zaobírala jste se někdy ve své tvorbě genderem a ženskou otázkou? Myslíte, že je důležité tato témata zpracovávat (obzvláště, když byla nastolena až po revoluci a dlouhou dobu se o nich vůbec nemluvilo)? A měl by to být výhradně zájem žen, nastolovat tuto tématiku ve vizuálním umění?

Gender v sobě zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání, předsudky a specifika v postavení mužů a žen. Připomenout si minulost, být obezřetný v součastnosti a vyvarovat se stejných chyb do budoucna v oblasti diskriminace, není úplně mimo. Ale nemusí jít nutně pouze o diskriminaci ženskou. Je tu i diskriminace podmíněná vírou, barvou pleti, národnosti, fyzického handicapu, sexuality a spousty jiných. Pokud se naše vnitřní pocity nedostanou na světlo, budou gradovat a až jednou přijde ta poslední pomyslná kapka, může z toho být pěkný malér. Takže, kdo má potřebu o těchto tématech hovořit, psát, tvořit a diskutovat, ať mluví, píše, tvoří a diskutuje.

10) A ještě poslední otázka týkající se feminismu? Jaký je Váš vztah k němu? Ovlivnil Vás nějak?

Feminismus jako takový nevyznávám, ale také ho nikomu neberu. Jsem ráda za svobodu slova a jsem vděčná, že mám vhodné podmínky k tvorbě, bez toho abych svou energii tříštila dohady. Fenimismus mne nijak neoslovil a tudíž ani neovlivnil. Nicméně ve svém ženském těle, se cítím skvěle :)